|
|
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
|
|
|
Detailní charakterizace pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie
Žvaková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je detailně charakterizovat složení pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie. Při procesu pyrolýzy dochází k dekompozici složitých organických látek obsažených v pyrolyzovaném materiálu za vysokých teplot bez přístupu kyslíku. Složky par a aerosolů vznikající při pyrolýze, jež jsou schopny při snížení teploty zkondenzovat, vytvoří viskózní kapalinu, tzv. pyrolýzní olej, který je komplexní směsí velkého množství látek. V rámci práce byly analyzovány vzorky z mikrovlnné pyrolýzy dřevní štěpky a kalu z ČOV Modřice v Brně, které poskytla společnost Bionic Laboratories. Vzorky byly separovány na frakce pomocí sloupcové chromatografie na aktivovaném silikagelu. Jednotlivé frakce byly následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a také pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí s analyzátorem doby letu. Látky, jež byly v pyrolýzním oleji identifikovány, můžeme rozdělit do těchto základních skupin: alkany, alkeny, aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, estery, karboxylové kyseliny a heterocykly.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv (beta-blokátorů) v povrchových vodách
Kříž, Jiří ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory patří mezi celosvětově nejvíc rozšířená farmaka, jejichž koncentrace ve složkách životního prostředí neustále roste. Tato skupina léčiv je často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a angina pectoris. Sledování koncentrace -blokátorů ve vodních systémech je důležitá vzhledem k prokázané akutní a chronické toxicitě vůči vodním organizmům. Tato práce je především zaměřená na optimalizaci analytické metody pro stanovení cílových analytů této skupiny léčiv. Sledovanou matricí byla odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Izolace analytů ze vzorků odpadní vody, byla provedena metodou extrakce na tuhou fázi (SPE). Pro finální analýzu bylo využito vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD) a hmotnostního spektrometru (MS). Cílovými analyty byli atenolol, metoprolol a bisoprolol.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv (beta-blokátorů) v povrchových vodách
Kříž, Jiří ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory patří mezi celosvětově nejvíc rozšířená farmaka, jejichž koncentrace ve složkách životního prostředí neustále roste. Tato skupina léčiv je často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a angina pectoris. Sledování koncentrace -blokátorů ve vodních systémech je důležitá vzhledem k prokázané akutní a chronické toxicitě vůči vodním organizmům. Tato práce je především zaměřená na optimalizaci analytické metody pro stanovení cílových analytů této skupiny léčiv. Sledovanou matricí byla odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Izolace analytů ze vzorků odpadní vody, byla provedena metodou extrakce na tuhou fázi (SPE). Pro finální analýzu bylo využito vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD) a hmotnostního spektrometru (MS). Cílovými analyty byli atenolol, metoprolol a bisoprolol.
|
|
|
Stanovení ftalátů pomocí GC-MS v dětských šidítkách a riziko jejich přenosu do trávicího systému člověka
CIHLÁŘOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou analýzy ftalátů, neboli esterů kyseliny ftalové, obsažených v dětských šidítkách. Tyto organické látky se již mnoho let používají jako změkčovadla plastických hmot, pryží a PVC. Z těchto materiálů dochází k jejich uvolňování do prostředí, jelikož ftaláty nejsou v polymerech chemicky vázány. Ftaláty mají negativní zdravotní účinky na lidský organismus, především na reprodukční a endokrinní systém. Některé estery kyseliny ftalové se v organismu chovají jako xenoestrogeny a to převážně u mužů, u nichž můžou negativně ovlivnit vývoj pohlavních orgánů již v kojeneckém věku. Při dlouhodobém příjmu těchto látek dochází k jejich kumulaci v organismu, a tím hrozí riziko vzniku chronických onemocnění. Působením vysokých dávek po dlouhou dobu toxicita těchto změkčovadel stoupá, a to především u malých dětí při přímém kontaktu právě přes tato šidítka. Hlavním cílem této práce byl popis a zhodnocení poznatků o vlivu ftalátů na lidský organismus a jejich stanovení ve vzorcích dětských šidítek. Ftaláty byly měřeny metodou plynové chromatografie ve spojení s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MS), které předcházela extrakce nepolárním organickým rozpouštědlem. Analýza byla provedena ve dvou rozdílných částech dětského šidítka u několika náhodně vybraných výrobků. Jednotlivé estery kyseliny ftalové byly detekovány u většiny zkoumaných vzorků dětských šidítek, přičemž v obou částech byly naměřeny podobné hodnoty koncentrací.
|
|
|
Detailní charakterizace pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie
Žvaková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je detailně charakterizovat složení pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie. Při procesu pyrolýzy dochází k dekompozici složitých organických látek obsažených v pyrolyzovaném materiálu za vysokých teplot bez přístupu kyslíku. Složky par a aerosolů vznikající při pyrolýze, jež jsou schopny při snížení teploty zkondenzovat, vytvoří viskózní kapalinu, tzv. pyrolýzní olej, který je komplexní směsí velkého množství látek. V rámci práce byly analyzovány vzorky z mikrovlnné pyrolýzy dřevní štěpky a kalu z ČOV Modřice v Brně, které poskytla společnost Bionic Laboratories. Vzorky byly separovány na frakce pomocí sloupcové chromatografie na aktivovaném silikagelu. Jednotlivé frakce byly následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a také pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí s analyzátorem doby letu. Látky, jež byly v pyrolýzním oleji identifikovány, můžeme rozdělit do těchto základních skupin: alkany, alkeny, aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, estery, karboxylové kyseliny a heterocykly.
|
|
|
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin ve vybraných pokrmových tucích
RAZIMOVÁ, Jana
Cílem této práce je seznámit se s metodami pro stanovení spektra mastných kyselin, především s plynovou chromatografií s využitím plamenově ionizačního a hmotnostně spektrometrického detektoru. První část práce se zabývá rozdělením lipidů, dále přehledem mastných kyselin a jejich vlastnostem. Nastíněno je dělení a výroba potravinářských tuků. Další oddíl se věnuje možnostem stanovení mastných kyselin v tucích, přičemž největší důraz je kladen na plynovou chromatografii. Druhá část se věnuje praktickému stanovení mastných kyselin ve vybraných pokrmových tucích (Hera, Stela, Zlatá Haná, Sluna, Perla máslová, Flora, Rama máslová, Alfa máslová). Byly provedeny tři měření s odstupem 3 měsíců. Od každého tuku byly při každém odběru odebrány 3 vzorky, takže se celkem pracovalo se 72 vzorky. Vzorky se před vlastním měřením musely připravit z důvodu zvýšení jejich těkavosti. V tomto případě se konkrétně provedla esterifikace, při které se mastné kyseliny převedly na methylestery mastných kyselin. Vlastní měření bylo provedeno plynovým chromatografem s využitím plamenově ionizačního a hmotnostně spektrometrického detektoru. Pro vyhodnocení a konečné zpracování vzorků byly použity programy MS Workstation 6.9, Microsoft Excel ? Statistické programy a Program Statistica od firmy StatSoft CR, s.r.o. Převládající mastnou kyselinou ve všech tucích je kyselina olejová. Další silně zastoupenou kyselinou ve všech tucích je kyselina palmitová. Jedinou výjimku tvoří tuk Flora, kde má největší procentuální zastoupení kyselina linolová. Mastné kyseliny typické pro mléčný tuk (kyselina máselná a kapronová, TFA a kyseliny s lichým počtem uhlíků (C15 a C17)) jsou nejvíce zastoupeny v tuku Zlatá Haná. U ostatních tuků se tyto MK vyskytují jen ve velmi malých množstvích. Při porovnání jednotlivých odběrů je patrné, že se od sebe více či méně odlišují. Příčina vzniku rozdílů u jednotlivých odběrů je pravděpodobně v tom, že výrobky jsou tvořeny míšením tuků. Tudíž může docházet při výrobě k menším odchylkám ve složení. Z analýzy hlavních komponent je patrné, že se tuk Zlatá Haná od ostatních tuků nejvíce odlišuje. Příčinou jsou MK typické pro mléčný tuk, které se v tomto tuku vyskytují v největším množství. Samostatnou skupinu tvoří i tuk Flora, kde je naopak největší množství polynenasycených MK (kyselina linolová). Tuky Stela a Sluna si jsou složením MK velmi podobné, převažují u nich totiž kyselina olejová a palmitová. To samé platí i o tucích Perla máslová a Rama máslová, kde se navíc ve větší míře objevila i kyselina linolová.
|
host ::
RSS.